E-LOGOS X:X
Disinformation and epistemic crises
- Department of Logic and the Methodology of Sciences, Faculty of Arts, Comenius University, Bratislava, Slovak Republic
Dnešní společnost se nachází ve stavu epistemické krize, která se projevuje především přítomností dezinformací ve veřejném prostoru. Aby bylo možné tuto krizi řešit, je klíčové nejprve vyjasnit, jak dezinformace odlišit od jiných typů nepravdivých či nezdůvodněných tvrzení, a teprve potom lze uvažovat o jejich prevenci a způsobech potírání. Zjednodušující nebo aktivistické definice dezinformací přehlížejí skutečné příčiny jejich nebezpečnosti a znemožňují účinné vypořádání se s jejich šířením. Tento článek si vytknul tři cíle: (1) poukázat na slabiny tradiční definice dezinformací, (2) zasadit současnou krizi do širšího historického kontextu, (3) představit vhodná opatření boje proti dezinformacím v online prostředí. Autor se pokouší ukázat, že epistemická krize přelomu 20. a 21. století není unikátní, ale má předobraz v dřívějších revolučních změnách spojených se vznikem knihtisku a rozvojem tištěných médií. Inspiraci pro její překonání lze hledat v již existujících kontrolních mechanismech, které jsou založeny na dělbě epistemické práce a intersubjektivním ověřování spolehlivosti informací.
Keywords: aplikovaná epistemologie, dezinformace, epistemická krize, dělba epistemické práce, ověřování fakticity
Contemporary society is experiencing an epistemic crisis, most notably evidenced by the pervasive presence of disinformation in the public sphere. To address this issue effectively, it is crucial to distinguish disinformation from other forms of false or unsubstantiated claims. Only after achieving this clarity can we begin to consider strategies for prevention and mitigation. Simplistic or ideologically driven definitions of disinformation fail to capture its true dangers, thereby hindering efforts to combat its spread. This article has three primary objectives: (1) to expose the shortcomings of the traditional definition of disinformation, (2) to situate the current epistemic crisis within a broader historical context, and (3) to propose actionable measures for combating disinformation in the online environment. The author argues that the epistemic crisis at the turn of the 20th and 21st centuries is not unprecedented but has historical parallels in earlier transformative periods, such as the advent of the printing press and the rise of print media. Lessons for overcoming this crisis can be drawn from established mechanisms that rely on the division of epistemic labor and the intersubjective verification of information reliability.
Keywords: applied epistemology, disinformation, epistemic crisis, division of epistemic labour, fact-checking
Received: March 11, 2026; Revised: March 11, 2026; Accepted: August 31, 2026; Prepublished online: September 9, 2026
This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International License (CC BY-NC 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.